29.12. – Cabaret Nacional

Rano jsme si vyhradili na nakup suvenyru, obed v paladaru – to jsou mistni soukrome restaurace primo doma u nekoho, je to levnejsi a cerstve jidlo. Nemaji zadne reklamy, kucharky si vas odchytnou primo na ulici. Z těchto soukromych aktivit se musí samozrejme platit dost vyskoke dane – z ubytovani v soukromi, stravovani v soukromi i z prodeje suvenyru. Ty rodiny s tim mají docela spoustu papirovani.

Taxika nazpatek do La Habany jsme také sehnali na ulici, opet za stejnou cenu jako autobus. Taxikar se nam však snazil nauctovat o 5 pesos vic, ty jsme mu však nedali a při vchazeni do domu nam zase jeden stary muz podrzel dvere a chtel za to také 1 peso, pry ze tam pracuje. Tak jsme mu podekovali za laskavost a sli dal J

Vecer jsme se opet posilnili pizzou v restauraci a pote jsme navstivili Cabatet Nacional. Vystoupeni tanecnic okouzlilo hlavne Luksze, kubanky hodnotil velmi pozitvne. Ani se nedivim, všechny nosi minisukne a tricka miniaturnich rozmeru. Kubanska společnost je velmi ruznoroda. Spanele, kteří sem prisli, prinutili pracovat všechny domorode obyvatele na plantazich a tezka práce a evropske nemoci je zahubily. Potom sem dovezli africke cernochy. Proto se zde vidi lide od blondynek přes mulaty s modryma ocima az po uplne cernochy. ( V Mexiku jou charakteristiky puvodnich obyvatel mnohem znatelnejsi – nizky vzrust a sneda plet).

Cisnik, kterého jsme pozadali o ucet, se nas neobtezovat zeptat, co jsme pili a jenom nam hodil cenu $32; spravna cena byla $16). Pak řekl $29, pak jsme mu teda rekli, co jsme pili tak to snizil na $19.50 a pak na $18. Tak to uz jsme se na nej vykaslali, dali jsme mu je a adios J